Taipei Marathon 2019

A je to tady. Srdeční tep se mi zrychluje a dech je mělký. Mám zase ten zvláštní pocit v žaludku. Jako by mě někdo lechtal zevnitř a zároveň svíral. Nepříjemný, ale přitom tak návykový. „Proč to zase dělám, nebylo by mi bez toho lépe?“, říkám si v duchu. Rozhlédnu se kolem sebe a vidím spousty tváří s podobně nervózním výrazem. Pocity nejistoty se snažím přebít motivací. „To dáš! Vždyť už jsi to zažil, máš na to“ ozývá se mi v hlavě. Zavírám oči a zhluboka se nadechnu. Okamžik, na který všichni čekáme konečně přichází. Konečně se ozývá výstřel!

Stojím na startu největší běžecké události Taiwanu. Taipei Marathon 2019. Dvě královské disciplíny. Maraton a ½ maraton v jeden den. Celkem 6 990 běžců na maratonské trati a neuvěřitelných 15 345 běžců na trati ½ maratonu (Jizerská 50 je proti tomu regionální záležitostí). Maratonci odstartovali v 6 hodin a 30 minut ráno místního času. My „půl“ maratonci čekáme v houfu za nimi. Hned po jejich startu se snažíme vybojovat si alespoň o trochu lepší startovní pozici i navzdory tomu, že náš závod začíná až v 7 hodin. Nekonečné čekání v davu běžců se snažím zaplnit přemýšlením o tréninku.

Poslední 2,5 měsíce jsem poctivě trénoval a kontinuálně se připravoval. Mým cílem bylo pokusit se zaběhnout ½ maraton pod 1:30:00. Můj nejlepší výkon v předchozích pěti absolvovaných ½ maratonech byl 1:41. Otázka byla, zda jsem schopný se za 10 týdnů zrychlit o 11 minut. V přípravě šlo všechno více než dobře a výsledky tréninku slibovaly úspěch. Bohužel 14 dní před startem jsem dostal chřipku a místo finálního ladění formy jsem zalezl pod deku a musel brát antivirotika. Nemoc byla nepříjemná a dlouhá. V posledních sedmi dnech před závodem jsem vyzkoušel běh jen dvakrát a jednou ho musel ukončit kvůli špatnému fyzickému stavu.

Výstřel! Konečně se začíná obrovská masa lidí hýbat kupředu. Po levé ruce mám jednu z největších dominant Taiwanu – mrakodrap Taipei 101. S ostrými lokty se snažím prodrat na okraj davu, kde se dá alespoň trochu předbíhat. První kilometr a půl se nejedná o běh, ale o spíše boj o prostor. Když se silnice konečně rovná a dav se alespoň trochu rozprostřel, koukám na hodinky a zjišťuji, že mám ztrátu. Abych zaběhl svůj cíl, musím zrychlit. Bohužel první čtyři kilometry tělo odmítá přistoupit na potřebné tempo. Snažím se nedbat na jeho signály a v duchu si připomínám výsledky v tréninku.

Chytám se vysokého bělocha, který se mě snaží přeběhnout. Místo nepřátelského soupeření prohazujeme pár slov. „Jsem z Německa a chtěl bych jít na 1:28, co ty?“ prohodil Němec. „Chci se dostat pod 1:30“ odpovídám a zhluboka dýchám. Udělali jsme ze sebe pár! Nastolili jsme si tempo a začali jsme pronikat davem, jako horký nůž máslem. Najednou se mi běží krásně a cítím se plný energie. Máme o trochu rychlejší tempo, než je potřeba, alespoň si uděláme „náskok“.

Počasí je nádherné – cca 20 °C a nebe bez mráčků. Taipei nám ukazuje všechny své krásy a panoramata, včetně starých chrámů a nových futuristických budov. Závod si užívám až do 12 km, kde jsem se na občerstvovací stanici špatně napil a můj Německý kamarád mi trochu uskočil. Pořád ho mám na dohled, ale bohužel na 15 km na mě přichází krize. Nohy těžknou, lýtka pálí, potím se a ztěžka dýchám. Jako by mi někdo zalil nohy do betonu. Cítím. jak zpomaluji. Na 16 km mě dobíhá skupinka běžců, kterou vedou oficiální udavači tempa na 1:30. Chvilku se s nimi snažím běžet, ale nejde to. Začínají se mi pomalu vzdalovat a stejně tak se mi začíná vzdalovat můj cíl! Od 17 km už se trápím. Probírá mě občerstvovací stanice, ale ne na dlouho. Nohy bolí a zrychlit nejde. Povzbudí mě až pohled na budovu Taipei 101 a skutečnost, že cíl už není daleko. Poslední výběh do kopečku z podzemního tunelu na denní světlo mě ničí a zároveň těší. Uprostřed mi totiž značka oznámila, že do cíle zbývá poslední kilometr. Točím se kolem mrakodrapu a vbíhám do cílové rovinky. Davy fanoušků křičí čínské Jiāyóu (něco jako „do toho“). Snažím se ze sebe vymáčknout poslední zbytky sil.

Po protnutí cílové pásky přichází obrovský příval emocí. Radost z doběhu střídá smutek z času. Hodiny ukazují 1:33:18. Celkově jsem se umístil na 208 pozici z 15 345 závodníků.

Tomáš Pils, FSV