Při plánování výjezdu jsem si nebyl jistý, zda není škoda příležitosti Erasmu nevyužít pořádně a vyjet někam dál. Zpětně však musím říct, že ničeho nelituji, jelikož i relativně blízké město může přinést mnohé nečekané zážitky a kulturní šoky, které ke studijním výjezdům patří. Mnichov je centrum mnoha kultur, díky čemuž na univerzitě i v ulicích potkáte lidi, se kterými byste jinak neměli příležitost promluvit. Samotná bavorská kultura je nám Čechům pak v mnohém blízká, ale i tak na nás čeká nejedno překvapení. Tak vyražte se mnou!

Studium na prvním místě

Nejprve pro organizaci – na ČVUT studuji bakaláře na FITu, specializuji se na umělou inteligenci a vyjížděl jsem v pátém semestru. Studium na ČVUT jsem se rozhodl si prodloužit na 4 roky, ale pokud byste chtěli i s Erasmem dostudovat za 3 roky, dá se to pravděpodobně stihnout taky.

Studijní dohodu jsem měl s Fakultou informatiky Technické univerzity Mnichov (TUM), která patří mezi nejprestižnější evropské technické univerzity. Je zhruba dvakrát větší než ČVUT, díky čemuž potkáte i dostatek jiných mezinárodních studentů. Velká část kampusu se bohužel nachází kus za Mnichovem, U-Bahnem zhruba 20 minut od centra. Studium mi přišlo přínosné, vyzkoušel jsem si věci, ke kterým bych se u nás dost možná nedostal. Přišlo mi, že studium a skladba předmětů jsou o trochu více orientované na výzkum, například v rámci týmových praktických projektů.

Celé studium jsem měl v angličtině, za což jsem rád. Německy jsem se učil pouze krátkou dobu před výjezdem, své dovednosti jsem dále mohl zlepšovat na kurzu němčiny od univerzity. Příjemně mě překvapila také nabídka tělocviků, pravidelně jsem chodil hrát volejbal a plavat do Olympijského stadionu.

Mnichov a bydlení

Sehnat bydlení v Mnichově na půl roku byla poměrně velká výzva. Škola sice koleje nabízí, ale kapacity zdaleka nedostačují pro všechny přijíždějící studenty. Od těch, kteří se na koleje dostali jsem, ale slyšel chválu, jedná se o moderně zařízené byty v bývalé olympijské vesnici. Jelikož je v Mnichově soukromé bydlení poměrně drahé, i místní studenti čekají v pořadníku na koleje, údajně až jeden rok. Škola však nabízí vlastní web pro inzeráty soukromých nájmů, hodně studentů hledá přes WG Gesucht. Já osobně se dostal k bydlení přes vzdálenější známé, kteří v Mnichově bydlí v rodinném domě a pronajímali volný pokoj.

Po kolejích kamkoliv

Hromadná doprava v Mnichově je rychlá a spolehlivá, což ovšem pro nás přijíždějící z Prahy nebude nic nového. Mnichov však expanduje i do okolí, a síť S-Bahnových linek vás zaveze i na menší výlet do přírody. V Mnichově je často posmívaný pro svou nespolehlivost, ale pokud pro vás S-Bahn neznamená denní dojíždění do školy nebo práce, rádi se s ním občas svezete. Na větší výlety do Alp je již potřeba nasednout do klasické vlakové linky, které vás za hodinu cesty dovezou přímo pod hory. Na jednodenní horské túry se tedy jedná o ideální destinaci.

Největším benefitem hromadné dopravy je dle mého názoru její cena – v době výjezdu byl k dispozici tzv. Deutschlandticket, kde za 49 Euro měsíčně (pro studenty v Bavorsku dokonce jen 29) člověk mohl využívat vší regionální dopravy. To se paradoxně vztahovalo i na „Bavorský expres“ do Prahy, díky čemuž se daly lístky sehnat skutečně levně (pouze na českou část trasy).

Pro dopravu po Mnichově je také ideální mít vlastní kolo. Město je pro to vybavené, po ulicích můžete jezdit bezpečně ve výškově odděleném pruhu a kolo následně s klidem nechat před obchodem nebo na stanici U-Bahnu. Místní by skromně přiznali, že do Holandska má mnichovská cykloinfrastruktura daleko, ale oproti ČR mě příjemně překvapila.

Kultura, fotbal a pivo

Pokud bych zmínil Mnichov před někým, kdo jej příliš nezná, pravděpodobně by si vybavil následující dvě věci – FC Bayern a Oktoberfest, ne nutně v tomto pořadí. Ač Mnichov doopravdy nabízí mnohem víc, obě jsem si chtěl vyzkoušet. Oktoberfest jsem navštívil pouze zběžně, končil pár dnů po mém příjezdu do Mnichova. Na fotbal jsem se vydal hned několikrát, a atmosféra v plné Allianz Areně pro 70‘000 diváků je skutečně něco těžko přenositelného.

Pro kulturnější jedince bych rozhodně doporučil návštěvu nějaké mnichovské galerie, např. Pinakotheky je možné každou neděli vidět za symbolické vstupné 1 Euro. Dále v Mnichově silně doporučuji návštěvu zámku Nymphenburg, pro rekreaci pak Olympiapark nebo Englischer Garten. Pokud by vám historické centrum Mnichova již přišlo malé, dá se vlakem dojet i do jiných měst, sice dnes menších, ale historicky neméně významných, jako je např. Augsburg, Regensburg nebo dokonce rakouský Salzburg.

Co se týče místního obyvatelstva, přišlo mi že je Bavorsko poměrně podobné české kultuře. Na pověstném německém citu pro pravidla trocha pravdy je, to nejvíce člověk pocítí při přecházení na přechodu se světly. Největší kulturní šoky jsem ale zažíval se svými spolužáky žijícími mimo Evropu, pro které bylo vše naprosto nové.

Bavorská kuchyně, stravování

Na rovinu přiznám, že v rámci studentské snahy ušetřit jsem do restaurací příliš nechodil. Zatímco potraviny v obchodě jsou podobně drahé jako v ČR, v případě restaurací jsou ceny značně vyšší, odhadem o 50 %. Cenově nejdostupnější stravování pak bylo v univerzitních menzách, navíc nabídkou velmi rozmanité. Jídlo se platí na váhu, běžná porce pak vyjde zhruba jako v ČVUT menzách (pro studenty .80 €/100 g, o něco dražší jsou jídla s masem). Volil jsem tedy buď menzy, nebo vlastní domácí vaření.

Souhrn

Erasmus je unikátní a jednoduchou příležitostí, jak vyzkoušet život v zahraničí. Doufám, že vám tento příspěvek pomohl, pokud třeba právě váháte, jestli a kam vyrazit.

Pokud byste náhodou chtěli jet taky do Mnichova, můžete mi napsat na ruzicsi1@fit.cvut.cz, rád zodpovím případné dotazy.